MEXIKO ČESKÝ PRŮVODCE

Tulum se nachází ve státě Quintana Roo, na pobřeží yukatánského poloostrova a zaujímá východní část mayského regionu. Archeologická zóna Tulumu leží na skalnaté vyvýšenině vápencovo-korálovitého charakteru, naproti Karibského moře. Název Tulum znamená ,,zeď anebo pevnost" a tento název získal až v moderní době, protože je ze tří stran obehnán zdí. Jeho původní jméno bylo Zamá, jedno z měst, které podle některých kronik existovalo ještě v době španělské kolonizace a znamená ,,svítání". Stavby, které dnes můžeme v Tulumu spatřit, patří do poslední doby prehispánské okupace na poloostrové Yucatán. Jde o dobu pozdní  poklasickou (1200 - 1550 n.l.). Nicméně přítomnost některých prvků jasně se pojících s dobou ještě antičtější, jako stéla 1 a struktura 59, obsahující některé stylistické prvky z doby klasické naznačuje, že základy už mohly mít původ z doby podstatně starší, zhruba raně klasické (400 - 500 n.l.).

V souladu s archeologickými studiemi zveřejněnými v posledních letech existuje důkaz, že Tulum byl jedním z nejdůležitějších měst v XIII. a XIV. století. Považuje se za nevyhnutelnou bázi pro jakoukoli obchodní cestu a především sloužil jako důležitý přístav. Tulum fungoval politicky jako samostatná báze nezávislá na nadvládě ostatních provincií až do doby příchodu Španělů v XVI. století, tehdy byl Tulum definitivně vylidněn. Stejně jako Chichen Itzá to bylo město zasvěcené planetě Venuši, považovanou za duální božstvo s bohem jménem Kukulkán. Jeho kult byl napřed zaveden v Chichen Itzi a přišel z centrálního údolí, odkud pochází víra v tohoto boha, pouze se lišilo jeho jméno - tam mu říkali Quetzalcóatl.

 

      Tulum rozkvétal v XIII. - XIV. století n.l. svou obchodní důležitostí a jako všechna mezoamerická města to byla ,,svatyně". Z některých chrámů ještě vyzařuje přítomnost rituálů. Jeden z nich je ,,Chrám Sestupujícího Boha" a pojí se s kultem Venuše, hvězdou uctívanou jako božstvo ,,Kukulkán". Historikové ujišťují, že Tulum bylo město-observatoř, posvátná rozhledna, ze které mayové pozorovali pohyb třpytící se Venuše, večerní hvězdy, která když se ponořila do černé tmy západu, se znovu zrodí jako třpytící se ,,Ranní Hvězda".

 

      Ve fyzické anebo imaginární blízkosti Sestupujícího boha Tulumu ještě můžeme spojit božskou planetu, svítící planetu, Kukulkána nebo Venuši, Ranní hvězdu ve své denní cestě sestupující k západu, do tmy, do světa mrtvých. A po tomto přechodu ji potom můžeme opět spatřit jako boha, třpytící se planetu,která se ráno opět zrodí svítící.

 

      Mayové znali Venušin cyklus, který měl 584 dní. Tato matematico-astronomická znalost byla využita knězy z Xochicalca k vytvoření Boha Quetzalcóatla. Tímto božstvem se málem vytvořilo monoteistické náboženství, které se brzy začalo propagovat všemi směry a spojovaly tak dočasně spoustu mezoamerických měst. Byl znázorňován jako člověk-pták-had. Kukulkán byl pojen s obchodem a kakaem a z tohoto důvodu byl hlavně uctíván obchodníky. Udržoval tak solidarietu komerční domény.

 

      Vzhledem k tomu, že se Tulum nacházel na pobřeží a v takové výšce, že se dal pozorovat přírozený horizont ve všech směrech, mohl tak být středem astronomických observací, především ve vztahu s Venuší. Hlavní hospodářskou činností obyvatel Tulumu byl rybolov, lov měkkýšů a zvěře, zemědělství, stavitelství, což vyžadovalo dělníky v kamenolomu, zedníky, sochaře a malíře. Další, menší aktivitou bylo pletení proutí a rostlinných vláken, činění kůží, navigace a obchod na dlouhou vzdálenost. Společenská hyerarchie byla rozdělena do tří velkých skupin:

 

      Dominantní třída byla pověřena vládou, veřejnými a náboženskými akty, astronomickým pozorováním a registrací, obchodními transakcemi a válečnými kampaňemi. Další třída se starala o aktivity potřebné pro chod společnosti: byrokrati, menší funkcionáři a řemeslníci jako sochaři, malíři, řezbáři do dřeva a kamene, tkalci, truhláři atd. Tito měli privilegia, která je přibližovala k vysokým autoritám. Ta poslední třída byli zemědělci, lovci, rybáři a lesníci. Tato poslední třída byla nejpočetnější a neměla skoro žádné privilegia.

 

      První Evropané, kteří spatřili toto mayské město byli španělští expedicionisté pod vedením kapitána Juana de Grijalvy, když navigovali východním pobřežím Yucatánu v roce 1518. Po španělské konkvistě Španělé zavedli domorodým obyvatelům nucené práce a to způsobilo postupné opuštění města, až jej bujná vegetace pomalu celé pokryla. Nejdůležitější struktura v Tulumu je ,,Hrad" postaven na skalnaté vyvýšenině, který tak dominuje Karibskému moři i pevnině. Je to nejvyšší struktura v okolí a můžeme u něj pozorovat různé etapy jeho stavby. Horní chrám má čtyři obloukovité místnosti se třemi vstupními otvory, jehož nadpraží je podpíráno dvěma sloupy ve tvaru opeřených hadů.

 

      Další důležitá struktura je ,,Chrám Sestupujícího Boha",  který se skládá z platformy, která podpírá budovu z jednoho jediného kusu s opřenýma podnožkama o své boční stěny, některé z nich uchovávají zbytky barev. Chrám Iniciační Série je také postaven z jednoho jediného kusu. Na jeho fasádě jdou ještě rozeznat štukové figury, které jej zdobily. V jeho interiéru byla nalezena stéla, která zaznamenává nejranější datum této oblasti. V ,,Chrámu Fresek" jsou evidentní různé etapy konstrukce, i když je tam pouze jedna místnost hojně zdobena freskami patřící k první fázi a v Domě Sloupů, struktura podobna paláci, jsou dvě místnosti směřující k východu. Hlavní vchod do Tulumu se nachází na jižní straně.

 

Tulum - Observatoř Ranní Hvězdy?

      Zamá neboli Tulum byl město a přístav, kde kneží-astronomové viděli zrod Venuše jako večerní hvězdy a poté ji viděli jak se znovu rodí jako ,,Ranní Hvězda". Měla světle modrý oblouk, od východu na západ, od světla po tmu, od červené po černou, velká hvězda se hýbala jako duální bůh, který držel nad hladinou život obyvatel karibského pobřeží, někteří z nich denně skákali do vody za živobytím, další se odvažovali sedat do kanoí, aby mohli vyrazit za obchodem do velkých dálek. Modrá byla barva nebe a moře, zelená vegetace a středu, žlutá byla barva jihu a bílá severu, červená byl východ a černá západ. Toto jsou symbolické barvy mayů - čontalů, kteří se zasloužili o ztvárnění náboženských scén v těchto krásných nástěnných malbách svých chrámů.

 

      Až do začátku XX. století některé sousední vesnice ještě měly ve zvyku místo navštěvovat a přinášet oběti, ale neustálé nájezdy turistů tuto praktiku přerušily.  

Některé fresky nalezené v interiéru budov napovídají o některých mištéckých vlivech v této komunitě.  

 

      Archeoložka Pilar Luna, specialistka v námořní archeologii Mexika vysvětluje důležitost budovy známé jako "El Castillo"-  ,,Hrad” , který byl pro mayské námořníky důležitý, protože jim umožňoval vyhýbat se nebezpečím druhé největší korálové bariéry na světě. Mayští námořníci, když přijížděli do Tulumu, pluli paralelně s korálovým útesem dokud nespatřili ,,Hrad”  , který pro ně sloužil jako maják. V korálovém útesu existoval otvor, který se nacházel přímo naproti dvou světelných signálů, v podobě dvou zapálených loučí, které v noci byly umístěny do oken, aby tak signalizovaly, kudy přesně lodě mají vplout, aniž by ztroskotávaly a bezpečně tak dopravily zboží do přístavu. Ve dne naopak těmito otvory pronikaly sluneční paprsky.

 

      Další z důležitých staveb v Tulumu - Chrám Sestupujícího Boha - kde se dá rozeznat sestupující figura okřídleného boha, který nemůže být nic jiného, než reprezentace Venuše. Tato řezba do kamene je velice podobná té na chrámu 25 anebo té na domu Halache Uinika a té na straně 58 Drážďanského kodexu, kde ji lze vidět jako božstvo, kterému rostou křídla z paží a také s ocáskem, mírně zakrouceným, anebo špičatým, jako kdyby letěla směrem dolů, anebo sestupovala, a která byla také přirovnána ke včele. Ruz Lhuillier podotýká, že představa sestupujícího boha z nebe je velice běžná mezi mezoamerickými obyvateli, proto je možné, že sestupující bůh z Tulumu není za každou cenu slunce, nýbrž déšť, blesk anebo včela.

 

Aspekt velkého významu byl určitě ten, že se Tulum nacházel ve strategické poloze a bylo tak možno odtud sledovat východ i západ různých planet. Mohl to tedy být střed astronomického pozorování, především spojený s Venuší.

 

      Historikové tvrdí, že město bylo zasvěceno Kukulkánovi a Venuši jako Ranní Hvězdě a Pánu Východu, kteří sestupovali na západě do světa mrtvých, do tmy a proto se představoval jako ,,Sestupující Bůh". Toto vysvětluje, proč se hlavní budovy otáčeji směrem k západu. Také se vztahuje ke svému původnímu názvu ,,Zamá", což znamená svítání, protože Venuše vycházela od východu, a odcházela tak ze tmy, to znamená, že se rodila znovu. 

 

Národní park

      Tulum se nachází uvnitř Národního Parku, kterým byl vyhlášen 23. dubna roku 1981. Jeho klima je vlhké a teplé a jeho nadmořská výška nepřesahuje 100 m.n.m. V jeho lesích převážně roste: La Chaca (Bursera simaruba), El Chicozapote (Manilkara zapota), el palo tinto anebo campeche (Haematoxylum campechianum), el chechén (Metopium brownei) a la palma chit (Thrinax radiata). Ekosystém je mangrovníkoveho charakteru, složeného převážně z mangrovníku červeného (Rhizophora mangle). Fauna je převážně složena z kachen ,,lžíce,, (Anas clypeata), vlaštovek ,,fulva” (Hirundo fulva), correlimos pectorales anebo playeros pechirrayados (Calidris melanotos), pavoučích opic (Ateles geoffroyi), agachadizas comunes (Gallinago gallinago), opic vřešťanů (Alouatta pigra), medvědů mravenečníků (Tamandua mexicana), pásovců,  (Dasypus novemcinctus), veverek (Sciurus yucatanensis) anebo exemplářů tuzas.