Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná

Toniná je název bývalého mayského sídla, ve kterém se dodnes nacházejí jeho trosky. Naleziště se nachází ve státě Chiapas 10 km od Ocosinga, 115 km od Palenque a asi 85 km od San Cristobalu.

      Město nebylo trvale obsazeno, počítá se, že bylo obydleno už v I. století př.n.l. a definitivně vysídleno v XVI. století n.l., tedy v době španělské konkvisty. Město začalo postupně upadat už ve XIV. století n.l. díky věčným vpádům Aztéků. Vrcholnou dobu Toniná zažila mezi VII. a IX. stoletím n.l., bylo zde nalezeno důležité datum 593 n.l. a jedná se o první nalezený záznam vyrytý do kamene na tomto místě.

      Název Toniná pochází z tzeltalského jazyka, což v češtině znamená ,,Kamenný dům", anebo ,,Místo, kde se tyčí kamenné sochy". Toniná se nalézá na geograficky výhodném místě, které nikdy nebylo zničeno hurikánem, který cyklicky poznamenává region a který přichází buď od Atlantiku anebo od Pacifiku. Město bylo postaveno tak, aby se podobalo posvátným horám a byli zde uctívání bohové Slunce, Měsíce, Venuše a Země.

      Přestože odborníci určují dobu rozkvětu města mezi VII. a IX. stoletím n.l., údolí Ocosinga bylo obydleno už dávno předtím, tedy v době předklasické. Původ města bývá často spojován s pohyby olméků v prvním tisíciletí př.n.l.

      Během své dlouhé doby existence Toniná zažívala stejnou vrcholnou dobu společně s ostatními mayskými městy jako Tikal, Copán či Palenque, anebo nově vzniklými městy jako Uxmal a Kabah na Yucatanu. S Tikalem, Copánem a Palenque sdílí Toniná starou ikonografii mayské kultury, která se zakládá na mýtech o zemské příšeře, vodním božstvu, nebeských ptácích a dracích z podsvětí. Také se účastní na vývoji nové ikonografie, kterou začínají rozvíjet nová města, zakládající se převážně na spirále a schodišti a bohu deště Chaacovi. Architektonicky je zde možno sledovat dva různé koncepty. Na jedné straně chrámy mající typické rysy klasických měst, schodiště spíš jako ozdobu, jako ty na chrámech Chenes v Campeche, a na druhé straně patro hlavního Paláce v Toniná ve stylu Puuc, jako další paláce na Yucatánu.

      Historii Toniny jde jednoznačně rozdělit do dvou období, mj. i období úpadku. První období mezi lety 300 - 500 n.l. odpovídá době založení města. To druhé období se nazývá doba plnosti a datuje se mezi lety 500 až do zániku města.

 

Období formace

      Doba založení a konsolidace města (300 - 500 n.l.) byla ovlivněna jeho konkurencí, se kterými Toniná válčila - Palenque, Yaxchilán, Tenosique, Calakmul, Chichén Itzá, Uxmal, El Petén a Tikal. Vypadá to, že v roce 440 jistá aliance mezi Palenque, Yaxchilánem a Tenosiquem využila meteorologických podmínek a dočasně si podmanila město, které však brzy získalo zpět svou nezávislost. Toto získání zpět nezávislosti se vztahuje k pádu Teotihuacánu v roce 550 a odchodem vedoucí teotihuakánské kasty do Mezoameriky, která se pomísila s místními vedoucími kastami. V každém případě od doby, kdy Toniná získala zpět svou nezávislost, se vydala novým kulturním směrem, který ji zasáhl v době plného rozkvětu.

 

Doba plnosti

      Jsou zde jasné důkazy o tom, že město už tady bylo v roce 593 n.l., je to písemný záznam vyrytý do kamene. Další důkaz hovoří o letopočtu 805 a o vládnoucí dynastii, která oslavovala narození, svatby, vojenské výhry a smrti panovníků záznamy do kamene. Nejdůležitější z těchto pánů byl ,,Pán Králičí Lebka".

      Město Toniná mělo ve své době autentickou vojenskou moc, našly se o tom další záznamy v kameni a štuku v podobě vězňů po celém akropolisu. Dokonce i v kruzích na hřišti na pelotu jsou zobrazeni dva zajatci a ten důležitější z nich byl sám panovník Palenque Kan Hul. Úplně největší moc měla Toniná mezi lety 840 a 900, v té chvíli by se dalo říct, že byla nejdůležitějším městem v celé Mezoamerice. Právě v této době bylo zhotoveno nejvíce uměleckých a architektonických hodnot, které se dodneška zachovaly.

      V IX. století ,,Kouřící Nebeské Zrcadlo" - tak se jmenoval hlavní a nejvýše postavený chrám v akropoli, byl obydlen elitou (králové, noblesa, kněží, astronomové, architekti a vysocí vojenští hodnostáři). Kolem města žilo dalších asi 10.000 obyvatel a dohromady v celém údolí asi 40.000. V období rozkvětu mayští panovníci z Toniná povýšili na tvůrce třetího slunce, první slunce patří olmékům, druhé slunce teotihuakáncům, období, ve kterém se zabránilo vpádům toltéků na začátku X. století, které zničily moc Toniny a kteří se považovali za čtvrté slunce, předchůdce pátého slunce, které patřilo aztékům.

 

Pád a nedávná historie

      I když Toniná přežila dobu zániku staré mayské říše a byla současníkem toltéckého města Tula a Chichén Itzá, vpády aztéků ve XIV. století zapříčinily začátek jejího úpadku. Následek této krize byla destrukce a dekapitace soch, z akropolis se stal nekropolis, nájezdníci pohřbívali své mrtvé v hrobech, které napřed vykradli a chrámy a paláce byly zbořeny. Dalších tisíc let zde vegetace udělala své a trosky města skoro navždy pokryla. Až v posledních desetiletích archeologové pracně odkryli město, které málem upadlo do věčného zapomnění. V současnosti je odkryta asi jenom pětina areálu, který je vyhrazený a chráněný o rozloze asi 2km2.

 

Popis města

      Toniná se nachází na kamenné zalesněné plošině v 70 m.n.m. Na těchto kamenných vyvýšených platformách se stavěly paláce a chrámy. Jádro města bylo kamenné a kolem byly zemědělské plošiny a obydlí pracovní třídy. Město bylo obydleno 1000 let a to se odrazilo na jeho architektuře. Postupně se přistavovalo a zastavovalo a z budov se tak postupně stával takový architektonický pletenec. Existuje tady asi sedm platforem seskupených v tzv. Velkou Pyramidu, z nichž se vyznačují čtyři: třetí, která zahrnuje Palác podsvětí, čtvrtá, ve které se nachází Palác války, šestá, kde se nachází Zeď čtyř sluncí, je to taková reprezentace Čtyř kosmických období, sedmá, ta nejvyšší, zahrnuje dva chrámy - Chrám vězňů a Chrám kouřícího zrcadla, jedná se o nejvýše postavené chrámy v celé Mezoamerice. Ve městě je 97 budov, různých velikostí a architektonických funkcí (chrám pro každého ze 13-ti mayských bohů), obytné rezidenční domy, labyrint, obranná zeď, podzemí zasvěcené bohu kostí a podsvětí, dvě hřiště na pelotu a 38 hrobů. Trosky Toniny představují soubor nejkrásnějších estetických vyjádření různých architektur, které tudy tranzitovaly, jako olmékové, mayové, teotihuakánci a toltékové. Mezi nejvýznamnější kousky patří např. zakrytí dvou svahů ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, hráz ve tvaru válečného šneka nad potůčkem, který se vlévá do řeky Usumacinta v lakandonském lese a asi 37 sošek.

      Toniná je převážně město s mayskou tradicí, i když se svou osobitostí. Jsou zde vysoké reliéfy z kamene a štuku.

 

Seznam pánů z Toniná z kamenných záznamů:

B´alam Ya Acal (VI. století)

Chac B´olom Chaak K´inich Hix Chapat (595 - 665)

K´inich B´aaknal Chaak (688 - 715)

K´inich Ich´aak Chapat (723 - 739)

K´inich Tuun Chapat (VIII. století)

Uh Chapat (začátek IX. století)