Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá

Quiriguá (Unesco) je archeologické naleziště, které náleží staré mayské civilizaci. Nachází se v Guatemale v regionu Izabal, je to naleziště střední velikosti o rozloze zhruba 3 km2 a leží podél řeky Motagua. Jeho obřadní centrum je od břehu řeky vzdáleno 1 km.

      Během doby klasické (200 - 900 n.l.) se Quiriguá nacházela na křižovatce různých obchodních cest. Město bylo obydleno od roku 200 n.l. a stavba akropole začala přibližně v roce 550 n.l.. Vrchol stavebního období nastal v VIII. století, v té době byly postaveny nejvýznamnější budovy a v roce 850 se stavební činnost zastavila úplně, s výjimkou krátkého období v době raně poklasické (900 - 1200 n.l.), kdy město bylo ještě na krátkou dobu znovu obydleno. Quiriguá sdílí stejný architektonický styl jako Copán, jehož dějiny spolu úzce souvisí.

      Rychlá expanze Quiriguá v VIII. století byla spjata s vojenským vítězstvím krále K´ak´a Tiliwa Chana Yopaata nad Copánem v roce 738. Po této porážce byl nejdůležitější copánský král Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil ,,Osmnáctý Králík" zajat a poté obětován na Velkém náměstí v Quiriguá. Předtím byla Quirigua vazalem Copánu, ale po svém vítězství získala svou nezávislost. Sakrální architektura v Quiriguá je celkem skromná, důležitost tohoto města se promítá v bohatství soch. Jsou tam nejvyšší kamenné sochy, které kdy byly vztyčeny v Mezoamerice.

      Jméno archeologické zóny pochází ze jména vedlejší vesnice, která se jmneuje stejně a má nadmořskou výšku 75 m.n.m. Hlavní město Ciudad de Guatemala je odtud vzdáleno ca 200 km a Copán 48 km. Hranice s Hondurasem je odtud 16 km. Jsou zde časté záplavy, protože místo se nachází v údolí, kterým protéká řeka Motagua. Kdysi řeka protékala centrem města, ale od té doby změnila svůj tok a tak už teče vzdálená 1 km od centra. V minulosti Quiriguá utrpěla škody způsobené silnými zemětřeseními.

      Kameny, které se používaly pro stavbu jsou načervenalé. Tento místní kámen je velice pevný a nemá sklon k tříštění a lámání se a proto zde mohli tyčit tak vysoké sochy.

      

Populace

      Etnický původ mayské elity v Quiriguá byl evidentní, jeho poloha však napovídá, že populace musela být bi-etnická a mayové představovali menšinu. Většina populace etnicky patřila k mezilehlým méně významným oblastem. Hustota obyvatelstva během doby pozdně klasické se odhaduje na 400-500 obyvatel na km2 v centru města a maximální počet obyvatel kolem 1200 - 1600. Studia potvrdily výskyt průměrně 130 struktur na 1km2 (to se rovná 338 obyvatel na km2) v Copánu bylo struktur 1449 na km2. Nízká hustota obyvatel v Quiriguá svědčí o tom, že to bylo hlavní město rozsáhlé zemědělské oblasti.

      Po úspěšné vzpouře proti Copánu v roce 738 se počet obyvatel v údolí rapidně zvýšil, Quiriguá se však nikdy nestala hustě obydleným městem. Nicméně v IX. století došlo ke drastickému úbytku populace, ktrá vyvrcholila opuštěním města.

 

Hospodářství

      Řeka Motagua se vlévá do Karibského moře a Quiriguá se nacházela na ideálním místě, aby mohla kontrolovat obchod se surovým jadeitem, který se nacházel v údolí podél toku řeky. Zároveň měli kontrolu nad dopravou ostatních důležitých produktů jako kakao, které se také nacházelo v údolí. Kakao se pěstovalo pro obchod a kukuřice pro vlastní spotřebu. Kukuřicí se také platilo pánům z Copánu jako daň, což jim neumožňovalo dělat zásoby. Je zde také záznam o obchodu s obsidiánem pocházejícím z Ixtepeque, který se nachází v náhorní části Motagua a Quiriguá. Naopak jadeitu se v archeologické zóně Ixtepeque moc nenašlo.V období klasickém byla Quiriguá obchodní křižovatkou mezi náhorní plošinou a Karibikem a Copán zase křižovatkou mezi hlavními městy peténska.

     

Panovníci

      Podle hieroglyfických záznamů z Quiriguá měl každý panovník svůj ,,hel" něco jako číslo, které doprovází jeho glyf a ten určuje pozici v dynastii. Takže hel s pětkou znamená, že v dynastické postoupnosti byl panovník pátý. Důležití panovníci: ,,Želví Krunýř", ,,Koš Lebka", ,,Nefritové nebe" apod.

 

Historie

      Existují záznamy, že Quiriguá už byla obydlena v době předklasické (400 př.n.l. - 200 n.l.). Neexistují však budovy, které by bylo možno zařadit do této doby, pouze některé artefakty z doby pozdně předklasické jako 63 sošek a silexový laminát. Keramika z doby raně klasické je podobná keramice nalezené v Copánu a v Chalchuapě v El Salvadoru, zatímco sošky hrbáčů z jadeitu ze stejného období se podobají těm, které byly nalezeny v Hondurasu a náhorních plošinách v Guatemale. Tyto první nálezy potvrzují účast Quiriguá v mayském jihovýchodním regionu od doby pozdně předklasické.

      Soubor hieroglyfických textů z Tikalu, Copánu a Quiriguá společně s architektonickým stylem a chemickým rozborem ostatků zakladatele dynastie Copánu napovídají, že byla Quiriguá a Copán založeny kolonizátory pocházejícími z elity velkoměsta Tikal jako součást expanze v pohraničí jihovýchodního mayského regionu.

      Historie Quiriguá začíná v roce 426 v době raně klasické (200 - 600 n.l.). V souladu s hieroglyfickými zápisy nalezenými na jiných mísech, byl král K´inich Yax K´uk´ Mo´ dosazen na trůn Copánu 5. září roku 426. Hned tři dny nato dosadil ,,Toka Caspera" na trůn Quiriguá, který se stal jeho prvním králem. Z toho je zřejmé, že už od začátku své historie byla Quiriguá podřízena svému jižnímu sousedu a byla založena proto, aby obchodní cesta podél řeky Motagua zůstala pod kontrolou Copánu a nepřímo tím pádem Tikalu. Během dvou následujících století, o kterých se toho moc neví, se sakrální architektura Quiriguá omezila na Komplex A na vrchu kopce a širokou platformu na zemi na dně údolí. Ví se o existenci jedné stély z roku 455 n.l., kterou je ještě třeba najít a kterou nechal vztyčit druhý král Quiriguá Tutuum Yohl K´iních. V jednom monumentu je záznam, který popisuje účast krále Copánu při rituálu z roku 480, který dokazuje pokračování státu Quiriguá jako vazal Copánu. Jeden hieroglyfický text z roku 493 se týká dalších dvou králů z Quiriguá, ale mezery v textu činí dešifraci jejich jmen složitými. Existuje úzký paralelismus mezi monumenty z Quiriguá z V. století a mezi těmi z Uaxactúnu ne severu Peténu, místo, které také spadlo pod nadvládu Tikalu ve IV. století. Tyto vzájemné podobnosti dokazují,že Quiriguá zůstala silně spjata s velkou spojeneckou sítí Tikalu.

 

Hiát a znovuvzchopení

      Quiriguá utrpěla vážnou krizi v VI. století, která trvala až do poloviny VII. století. Toto by se mohlo vztahovat k tikalské krizi z doby klasické, která byla způsobena porážkou Tikalu Calakmulem. Existuje záznam o tom, že Quiriguá byla v té době napadena neznámými nepřáteli. Dokazuje to deformace stély U a Monument 26, typické poškození válečnými invazory. Během této krize, která trvala od roku 495 do roku 653, nebyly postaveny žádné monumenty. V VI. století anebo na začátku VII. století došlo k záplavě údolí řekou Motagua, údolí bylo zaneseno sedimenty a krajina se úplně změnila. Pouze budovy, které vyčnívaly z bahna se nadále používaly společně s Komplexem A, který se zachránil díky své pozici na kopci. Také zůstala částečně funkční zemská platforma v údolí. Tento komplex byl jeden z nejmenších v Quiriguá a dodneška jej můžeme obdivovat. Znovuvzchopení Quiriguá bylo zaznamenáno v monumentu až po jednom a půl století, který vztyčil král K´awiil Yopaat v roce 653. Pokračování vztahů s Copánem je zřejmé, ale také jsou zřejmé kontakty se vzdálenými místy, pravděpodobně Caracolem v Belize. Zhruba ve stejné době se začal stavět akropolis a také první hřiště na pelotu.

 

Vrcholné období

      Quiriguá byla odjakživa podřízena Copánu a v roce 724 copánský král ,,Osmnáctý Králík" Uaxaclajuun Ub´aah Kawiil dosadil na trůn krále K´ak´a Tiliwa Chana Yopaata, jako svého vazala z Quiriguá. Už v roce 734 se však K´ak´ Tiliw Chan Yopaat sám začal nazývat ahaw (pán) a zároveň také začal používat svůj vlastní glyf emblém Quiriguá. Chtěl tak dát na vědomí, že už není poslušný vazal Copánu. Tyto první známky nezávislosti naznačují, že Quiriguá už měla svého extérního spojence.

      Tento akt vzpoury vypadá na součást politického boje mezi dvěma velmocemi, Tikalem a Calakmulem. V roce 736, pouze o dva roky později, král Quiriguá K´ak´ Tiliw Chan Yopaat přijal návštěvu Wamawa K´awiila, velkokrále vzdáleného Calamulu, zatímco Copán nadále udržoval staré vztahy s Tikalem. Návštěva krále Calakmulu byla velice důležitá, došlo k ní právě v době mezi dosazením na trůn K´ak´a Tiliwa Chan Yopaata jako vazala Copánu a otevřenou vzpourou, která pokračovala. To nasvědčuje tomu, že vzpoura Quiriguá byla pod patronátem Calakmulu s účelem oslabení Tikalu. Na druhé straně Calakmul získal přístup k bohaté obchodní cestě, která vedla údolím Motagua. Je pravděpodobné, že se kontakt s Calakmulem navázal chvíli po korunovaci K´ak´a Tiliwa Chana Yopaata, když zanedlouho potom Quiriguá začala vzkvétat. Musela být tedy podporována zvenčí.

      V roce 738 došlo k závratné změně, když tehdejší král Quiriguá K´ak´ Tiliw Chan Yopaat unesl mocného, ale už starého třináctého krále Copánu Uaxaclajuuna Ub´aaha K´awiila, Osmnáctého Králíka, právě toho, který jej dosadil na trůn Quiriguá v roce 725. Tato puč zdánlivě fyzicky Copán nepoškodila a ani Quiriguá. Nejsou zde známky toho, že by město bylo v ten moment napadeno, ale ani toho, že by vítěz něco důležitého získal. Spíš to vypadá, že Quiriguá získala svou nezávislost a kontrolu nad důležitými obchodními stezkami. Jeden zápis v Quiriguá, který je velice těžko interpretovatelný napovídá, že zajatí krále se konalo dne 27. dubna roku 738, kdy se Quiriguá zmocnila dřevěných ikon bohů patronů Copánu a spálila je. Také to vše nasvědčuje tomu, že K´ak´ Tiliw Chan Yopaat nějakým způsobem unesl Osmnáctého Králíka, než že by jej porazil v boji. V době klasické byly sochy mayských bohů často dováženy na bojiště na nosítkách, což by usnadnilo jeho zajetí v případě porážky. Také je možné, že velký král Copánu měl zrovna v plánu napadnout nějaké město, aby získal válečné zajatce a mohl je obětovat, naneštěstí byl v ten moment překvapen K´ak´em Tiliwem Chanem Yopaatem a jeho válečníky z Quiriguá. Zajatý král byl odvlečen do Quiriguá 3. května roku 738 a při veřejném rituálu mu byla sťata hlava. Taková velká oběť jako královská krev tak mocného krále enormně zlepšila pozici Quiriguá a jeho královská rodina z celého regionu jmenovala Quiriguá novým hlavním městem jihovýchodního mayského regionu. Po takovémto vítězství se Quiriguá dala do stavby monumentů imitujících sochařský styl v Copánu a je i možné, že zaměstnali sochaře, které zajali v Copánu. Po událostech v roce 738 populace v Quiriguá a údolí rapidně vzrostla. Nikdy však nebyla více než jen malé město, jehož počet obyvatel nikdy nepřesáhl 2000 obyvatel.

      V době pozdně klasické (600 - 900 n.l.) spojenectví s Calakmulem poskytovalo vojenskou podporu. Také fakt, že Copán, o hodně mocnější město nikdy Quiriguá vojensky nenapadlo, aby se svému bývalému vazalu pomstil potvrzjue, že se bál vojenského zákroku z Calakmulu. Calakmul sám o sobě byl od Quiriguá dost daleko, natož aby měl K´ak´ Tiliw Chan Yopaat strach z toho, že by spadnul pod jeho přímou moc jako vazal. Je však pravděpodobné, že Calakmul poslal své válečníky, aby pomohl porazit Copán. Spojenectví spíš vypadá jako vzájemná výhoda, Calakmulu se podařilo oslabit mocného spojence Tikalu, zatímco Quiriguá získala svou nezávislost. V roce 718 bylo město Xkuy - ještě nebylo probádáno - napadeno a vypáleno Copánem pod vedením krále Osmnáctého Králíka. Po smrti copánského krále se zřejmě Xkuy stal věrným vazalem Quiriguá a v roce 762 dosadil K´ak´ Tiliw Chan Yopaat na jeho trůn krále Jaguára Svítání. K´ak´ Tiliw Chan Yopaat, který se zasloužil o takovou drastickou změnu osudu svého města, zemřel 27. července roku 785. Zoomorfní monument G je jeho památeční kámen, ve kterém je popsán způsob, jakým byl pohřben o 10 dní později v domě Kawak 13, budova, která ještě nebyla identifikována. Po tomto králi nastoupil na trůn jeho následovník Nebe Xul, král, jehož jméno nebylo jaksepatří identifikováno. Nebe Xul se stal pánem Quiriguá 78 dní po smrti K´ak´a Tiliwa Chana Yopaata. Zřejmě to byl jeho syn. Jeho vláda trvala 10 - 15 let a toto období bylo velice aktivní. Zatímco většina mayských měst prožívala konečnou fázi těžkého úpadku, v Quiriguá Nebe Xul zasvětil tři velké zoomorfní sochy a dva oltáře. Všechna díla byla dokonalá práce. Nebe Xul zemřel v roce 795 - 800.

 

Sestup a pád

      O panovníkovi ,,Jadeitové Nebe", který nastoupil po Nebe Xulovi a který byl poslední známý panovník Quiriguá se toho moc neví. Moc města už pomalu mizela, jak o tom dosvědčují dvě atrofované stély vztyčeny za jeho vlády, které vypovídaly o tom, že město už nemělo přístup k potřebným prostředkům, aby je mohli vyrobit stejné kvality, jako jeho předchůdci. I přes to však král Jadeitové Nebe nechal postavit dvě z největších struktur v akropoli.

      Quiriguá si jak vidět nadále udržovala svou nezávislot od Copánu a pokračovala ve svém rozvoji až do IX. století. Vztahy mezi těmito dvěma městy se však svým způsobem zlepšily, jelikož je   zde záznam z roku 810 o tom, že král Copánu Yax Pasaj Chan Yopaat navštívil Quiriguá, kde oslavil konec k´atunu. Nicméně rok 810 byl také rokem, ve kterém se vytvořily poslední glyfické texty v Quiriguá i přes to, že výstavba centra města pokračovala. Potom Quiriguá utichla zahalena rouškou fenoménu všeobecně známým jako ,,mayský kolaps". Důvod, proč se město redukovalo byl ten, že ubylo obchodní činnosti na řece Motagua. Během několika let byla Quiriguá skoro prázdná a okolí v údolí řeky Motagua zažily úpadek až k úplnému vylidnění.

 

Doba poklasická

      V době raně poklasické (900 - 1200 n.l.) byla Quiriguá okupována národy úzce spjatými s karibským pobřežím poloostrova Yucatán a Belize. Je možné, že z toho důvodu, že chontalští mayové kontrolovaliobchodní síť, která propojovala yucatánské pobřeží s údolím Motagua. Během krátkého znovuobydlení města zde byly provedeny přídavné stavby na akropoli. Byly zde nalezeny předměty, které souvisely s jejich okupací jako chac mool a keramika z východního pobřeží Yucatánu, artefakty, které dokazují úzký vztah se vzdáleným městem Chichen Itzá. Byly zde nalezeny také měděné ozdoby a zvony a jednalo se o první kovové předměty nalezené v mayské oblasti. Datují se do doby závěrečné klasické (850 - 900) a doby raně poklasické.

 

Moderní historie

      První evropský návštěvník, který publikoval povídku o Quiriguá byl anglický architekt a umělec Frederick Catherwood, který sem dorazil v roce 1840. Předešlý majitel pozemku, který se jmenoval Payés, povykládal o existenci trosek svým synům a Carlosu Meineyemu, Angličanovi z Jamajky s trvalým pobytem v Guatemale. Starý Payés zemřel a jeho pozemky přešly jeho synům. Vzhledem k tomu, že ani synové Payése a ani Meiney nikdy nenavštívili místo, pozvali Johna Lloyda Stephense a Catherwooda, aby se s nimi spojili a podnikli první cestu společně. Stephens měl jiné povinnosti, ale Catherwood doprovodil bratry Payése do Quiriguá. Z důvodu nepříznivých podmínek tam mohl zůstat jen chvíli, ale stačil namalovat obrázky dvou stél, které pak byly zveřejněny s krátkým povídáním o této návštěvě ve Stephensově knize. Quiriguá bylo první místo, o kterém by se dalo říct, že Stephens a Catherwood objevili. Rozsáhlejší povídku o Quiriguá napsal Karl Scherzer v roce 1854.

      Badatel a archeolog Alfred Maudslay navštívil Quiriguá během tří dnů v roce 1881. Byly to jeho první předkolumbovské ruiny, které kdy viděl a byl tak dojat, že to v něm vzbudilo trvalý zájem o archeologii ve Střední Americe. Vrátil se sem ještě při dalších třech příležitostech, naposledy v roce 1894 a vynaložil veliké úsilí, aby očistil monumenty ještě před tím, než je zaznamenal. Pořádně je prozkoumal a vyfotil všechny ty, které bylo vidět. Provedl pár menších vykopávek, papírové a sádrové formy hieroglyfických zápisů a zavedl registr některých hlavních struktur. Tyto formy byly zaslány do Victoriina a Albertova muzea a repliky byly převedeny do Britského muzea.

      V roce 1910 koupila Quiriguá United Fruit Company a všechny pozemky kolem, aby zde mohli pěstovat banány. Nechali 30 ha kolem ceremoniálního centra jako archeologický park a nechali kousíček lesa mezi plantážemi. Více archeologických prací bylo provedeno v roce 1910 a 1914 Edgarem Lee Hewettem a Sylvanem Morleyem ze Santa Fe. Hewettovy sádrové repliky stél byly vystaveny na expozici Panamá-California v roce 1915 v San Diegu. Repliky jsou dodnes k vidění na expozicích ,,Maya". Také institut Carnegie zde dokončil různé projekty v letech 1915 - 1934. Quiriguá bylo jedno z prvních mayských nalezišť, které bylo důkladně studováno, i přes to, že se zde neprovedly velké rekonstrukce a ruiny stále pokrývá les.

      Jedna ze stél Quiriguá je vyražena na deseticentové guatemalské minci.