MEXIKO ČESKÝ PRŮVODCE

Monte Albán je archeologické místo, které leží asi 10 kilometrů od města Oaxaca de Juárez. Monte Albán byl po dlouhou dobu sídlem dominantní moci v regionu Valles Centrales de Oaxaca, po úpadku de San José Mogote v době předklasické (1500-700 př.n.l.) až do pádu města v IX. století. Antické jméno tohoto města založeného Zapotéky na konci doby předklasické je stále předmětem diskuzí. V souladu s některými zdroji původní jméno bylo Dani Baá. Naopak se ví, ze Mixtékové znali toto město jako Yucucúi (z mixtéčtiny Zelený Kopec).

 

      Jako velká většina mezoamerických velokoměst, Monte Albán bylo město s plurietnickou populací. Za doby historie, město dodržovalo velice silná pouta s ostatními důležitými městy v Mezoamerice, obzvlášť s teotihuakánci během ranné klasické doby. Město bylo elitou a většinou obyvatel opustěno na konci Fáze Xoo. Bezpochyby ceremoniální prostory, které jsou součástí archeologické zóny v Monte Albánu, byly opět používány mixtéky během doby postklasické.  Pro tuto éru byla politická moc zapotécké říše rozdělena mezi různá města - Zaachila, Yagul, Lambityeco a Tehuantepec.

 

      I když je pravděpodobné, že jeho existence už byla známá v období kolonizace, Monte Albán není zmiňován nikde v dobyvatelských kronikách, ani v následujících stoletích, až do začátku XIX. století. Během první poloviny XX. století, Mexičan Alfonso Caso dokončil sérii vykopávek, které ho dovedly k nálezu Hrobky 7, kde odpočíval největší sklad mezoamerického zlatnického díla, který byl kdy do té doby objeven.

 

      Soubor prehispánských monumentů a historické centrum města Oaxaca de Juárez byly roku 1987 zapsány na seznam Unesco. Obřadní centrum Monte Albánu se nachází nahoře jediného kopce, který se nachází ve Valles Centrales de Oaxaca. Z výšek Monte Albánu je vidět na severovýchodě Valle de Etla, na východě Valle de Tlacolula a na jihu Valle de Zimatlan-Ocotlan. Vypadá to, že umístění centrálního náměstí antického zapoteckého města mělo strategické důvody a jeho lokalizace dovolovala lepší obranu v případě vojenského napadení. Většina populace žila v obydlích z materiálu podléhajícím zkáze na boku hory. Naopak politická, vojenská a náboženská elita žila uvnitř obřadního prostoru.

 

      Valle de Oaxaca se charakterizuje svým teplým klimatem, úrodnou půdou a přiměřenými dešti. Řeka Atoyac byla jistotou zdroje vody potřebné pro zemědělství, která byla hlavním finančním zdrojem Mezoameričanů. Monte Albán byl velkým politickým centrem regionu a nejdůležitějším přínosem bylo právě zemědělství. Centrální náměstí bylo postoupeno několika zákrokům, tak aby dostalo formu plochého prostranství a mohly na něm být postaveny budovy. Z druhé strany kopce obyvatelé postavili terasy s bytovými a zemědělskými jednotkami a vodními nádržemi, ve kterých se v období dešťů shromažďovala voda.