MEXIKO ČESKÝ PRŮVODCE

Mayapán je bývalé mayské sídlo z doby pozdní klasické. Leží na jihu Yucatánu asi 40 km od Méridy.

      Po porážce skupiny itzáů v Chichén Itzá, itzáové z Mayapánu obdrží kontrolu nad severním Yucatánem a vládnou od roku 1200 do roku 1450 n.l. V období svého největšího rozkvětu zde žilo 12.000 obyvatel. Město založili cocomové, experti je spojují s nositeli nové maysko-toltécké kultury.

      Mayapán byl sídlem Spolku Mayapánu, konfederace, která sdružovala kasiky z Uxmalu a Chichén Itzá. Spory o vládu ve federaci skončily porážkou itzáů, kteří vládli Chichénu a jejich útěkem do Peténu, kde založili Tayasal. Nadvláda ligy cocomů z Mayapánu začala v tuto dobu (konec XIII. století) za silné opozice obyvatel jiných mayských sídel. Spolek Mayapánu byl rozpuštěn okolo roku 1440, když cocomové opustili místo a přesunuli se do Sotuty.

      Mayapán byl postaven podle vzoru Chichén Itzá. Hlavní budovy jsou kopií hlavního města itzáů. Architektonický styl obsahuje prvky ze středního Mexika s kombinací prvků převzatých ze staré mayské kultury. Po pádu Chichén Itzá musel Mayapán vyvinout svůj vlastní styl orientovaný zpět k antickým formám. Hlavní budova Mayapánu se jmenuje ,,El Castillo" a je zasvěcena bohu Kukulkánovi, chrám je postavem na pyramidě o devíti platformách a měří 15 metrů. V archeologickém místě je spousta podobných platforem.

      Nové nálezy a objevy pozůstatků nástěnných maleb v Mayapánu naznačuje, že se jedná o město na severu Yucatánu, kde toto umění bylo nejlépe vyvinuto. Specialisté to zde ani neočekávali, protože město bylo hodně poničeno jak přírodními vlivy, tak člověkem. Nástěnné malby zde zobrazují vzájemné vztahy tohoto antického města s jinými mezoamerickými skupinami z doby pozdní poklasické a jejich síť výměnného obchodu na dálku. Příklad toho nalezneme ve struktuře II., kde motivy v malbě mají symbolickou podobnost s kodexem Nutall a kodexem Borgia a také s uměleckou tvrorbou z doby pozdní poklasické ze středního Mexika. Od roku 1990 se projekt ,,Nástěnná prehispánská malba" věnuje studiu všech předkolumbovských nástěnných maleb, i těm v Mayapánu.

 

Legenda o princezně Sac Nicté vypráví ...

      Legenda o princezně Sac Nicté vypráví o tom, jak zanikl Spolek Mayapán, který tvořil Uxmal, Chichén Itzá a Mayapán. Legenda vypráví o paralelním životě prince z Chichén Itzá a princezně z Mayapánu. Princezna však byla zasnoubena s princem z Uxmalu, ale ještě před svatbou, princ z Chichén Itzá se do ní zamiloval, unesl ji a společně s celým městem utekl. Když lid z Uxmalu dorazil do Chichénu, našli už jen prázdné město.

      Tuto legendu zachytil mexický básník, mayolog a politik Antonio Mediz Bolio, který nás s ní seznámil pod jménem Chichén Itzá a princezna Sac Nicté, která je zároveň součástí knihy ,,Země bažanta a jelence", poprvé vydaná v Buenos Aires v Argentině v roce 1922.

 

Opravdová historie

Itzaové...

      Během doby raně poklasické (1000-1200 n.l.), měla Chichén Itzá moc nad velkou částí severního Yucatánu a zároveň byla jedním z nejdůležitějších politických a obchodních center zemí Mayabu. Založili ji itzáové, kteří sem prevděpodobně přišli z Peténu a oblasti údolí řeky Usumacinty, jak o tom vypráví Chilam Balam de Chumayel.

      Později se kultura itzáů přestěhovala do Chakán Putumu a více než 200 let žili tam. Na Yucatán však přicestovala ještě další skupina, tutul xiúové, a vyhnali itzáy do lesa, kteří se poté vrátili zpět na původní místo a opět obydleli Chichén Itzá, tentokráte ovlivněni toltéky, kteří sem přišli ze severu a byli vedeni princem Quetzalcóatlem neboli Kukulkánem, kterým někteří autoři říkají usmiřovatel a zakladatel Spolku Mayapán.

Tutul xiuové z Uxmalu...

      Tutul xiúové byli poslední, kteří emigrovali na Yucatán a kterým se podařilo vyhnat itzáe z Champotonu. Původem z Nonohualu přišel Ah Mekat Tutul Xiu a vládnul všem tutul xiúm, když byl založen spolek mezi lety 987 a 1007. Jejich hlavním městem byl Uxmal.

Cocomové...

      Když tutul xiúové vyhnali itzáy z Chakán Putumu, kteří se pak museli ukrývat v lese 40 let a kteří se vrátili do Chichén Itzá, část této skupiny se oddělila a založila Mayapán. Této skupině se začalo říkat cocomové.

Spolek Mayapánu...

      Tak se itzáové z Chichén Itzá, cocomové z Mayapánu a tutul xiúové z Uxmalu spojili a vytvořili trojspolek, rozšířili svou kulturu, jejich obchodní, politická a vojenská moc zasahovala až na jih střední Ameriky a západ centrální náhorní plošiny. Další ostatní panství jako Itzamal, Tulum, Ichpatún se stali jejich spojenci.

      Spolek Mayapánu měl mayskou kulturu obohacenou o toltéckou a doba trvání této unie se počítá od roku 1047 n.l. do roku 1254 n.l., tedy 207 let.

      Podle Chilama Balama z Chumayelu se spolek začal rozpadat v době, kdy pán cocomů z Mayapánu Hunac Ceel Cauich vyhlásil válku itzáům z Chichén Itzá a porazil jejich pána, který se jmenoval Chac Xib Chac. Itzáové byli nuceni emigrovat na ostrov Tayasal na jezeře Petén Itzá (Guatemala) v roce 1194. Je dost možné, že válka mezi cocomy a itzáy začala z důvodu hádky o moc, protože pouze elita z Chichén Itzá byla ta, která spolek vedla od svého založení. Po odchodu itzáů z Chichén Itzá, obsadili město někteří cocomové a ti pak společně s tutul xiúi žili v míru do let 1441 nebo 1461, než Ah Xupan Xiu, pán xiúů, za pomoci potomků itzáů, vyhlásil válku Mayapánu. Zničili cocomům město a ti pak museli utéct do Sotuty. Tutul xiúové emigrovali do Maní.

      Od této chvíle se panství rozdrtilo na menší sídla a dědici itzáů, xiúů a cocomů si začali dělat práva na dědictví svých předků. V roce 1536 Nachi Cocom vedl cocomy ze Sotuty a porazil Ah Dzuma, který vládl tutul xiuům z Maní. Tyto spory trvaly až do chvíle, kdy dorazili Montejovi.

 

Princezna Sac Nicté

      Sac Nicté (v mayštině bílá růže či bílý květ) byla cocomská princezna z Mayapánu, dcera ahawa Hunaca Ceela. Když jí bylo 5 let, dala napít jednomu poutníkovi jícaru (jícara - skořápka tropického plodu, která se používá jako šálek) čerstvé vody, ve které se odrazila její tvář. Když jí bylo dva krát pět let, šla kukuřicovým polem a spatřila holuba, který usedl na její rameno. Dala mu zrníčko kukuřice, pusu na zobák a vypustila do vzduchu. Když jí bylo tři krát pět let, spatřila prince Caneka, do kterého se zamilovala.

Princ Canek

      Canek (v mayštině kaan - had, ek - černý) ,,Černý had" byl princ itzáů z Chichen Itzá. Když mu bylo sedm let, zabil motýla a rozčtvrtil jej mezi prsty, které se mu zbarvily svítícími barvami. Tu noc se mu zdálo, že se z něj stala housenka. Když mu bylo dva krát sedm let, našel v lovecké pasti uvězněného jelence a svým nožem mu vyřezal srdce a obětoval jednomu z černých bohů, kteří pomáhají čarodějům. Tu noc se mu zdálo, že byl žíznivým tygrem. Když mu bylo tři krát sedm let, byl korunován pánem itzáů a ten stejný den spatřil princeznu Sac Nicté. Tu noc se mu nezdálo nic, protože nespal, ale brečel až do rána, protože se zamiloval do princezny Mayapánu.

Princ Ulil

      Princ Ulil byl dědic trůnu tutul xiúů v Uxmalu a princeznu Sac-Nicté mu přislíbil její otec. Svatba měla být 37 dní po Canekově korunovaci a Ulilovi poslové pozvali budoucího krále itzáů na svatbu, už jako krále, Sac-Nicté a Ulila, který požádal nového krále, aby seděl u stejného stolu jako novomanželé. Celý zpocený Canek odpověděl, že ten den tam určitě bude.

Stařeček

      Tu noc, kdy Canek přemýšlel nad svým problémem, najednou se mu zjevil stařičký trpaslík a potichu mu řekl: ,,Bílý květ na tebe čeká mezi čerstvými listy, máš ji nechat, aby si ji ten druhý vzal?" A když to dořekl, zmizel ve vzduchu, anebo možná pod zemí, aniž by se kdo co dověděl.

Svatební přípravy

      V Uxmalu se mezitím připravuje svatba, nechaly se vyřezat kamenné figury svatebčanů a nápis ,,Po nich přijde velikost Mayabu a v nich se usadí mír a hojnost země". V tom dorazili z Mayapánu král Hunacc Ceel s princeznou a vyšel Ulil, aby je přijal, ale Sac-Nicté plakala smutkem.

Ceremonie

      Uběhly tři dny a ze všech stran dorazili pozvaní se spoustou krásných darů. Přijeli až z Copánu, Kibilbá, Chacnohuathlánu, Yaxchilánu, Nachancaánu, Zac-Kí a daších míst vzdálených i blízkých, jen nový pán z Chichén Itzá Canek nedorazil. Všichni se tomu velice divili, ale muselo se už začít s oslavami. Už zpívali kněží a voněl kopál, když právě dorazil Canek se svými 60-ti válečníky a vyrval princeznu z oltáře, aniž by tomu kdo mohl zabránit. Bylo to tak rychle, že všichni zůstali jak zkoprnělí.

Útěk

      Ulil z Uxmalu a Hunacc Ceel z Mayapánu se spolčili proti Canekovi a vyrazili do Chichén Itzá, ale když tam dorazili, město už bylo prázdné. Canek utekl s princeznou Sac-Nicté a svým národem na jih, směrem k Tayasalu v Petén Itzá a itzáové se tak zachránili před vztekem svých bývalých spojenců. Cocomové a tutul xiúové vyplenili, zapálili a zničili Chichén Itzá a od té doby město zůstalo opuštěno až dodnes.