Iximché

Iximché - je předkolumbovská archeologická zóna v Guatemale. Od svého založení v roce 1470 až do svého vysídlení v roce 1524 bylo Iximché hlavním městem mayského království Kaqchikel v době pozdní klasické. Zdejší architektura se skládá z pyramidálních chrámů, paláců a hřiští na pelotu. V průběhu vykopávek zde byly nalezeny špatně zachovalé zbytky nástěnných maleb a spousta nálezů, které ukazují na lidské oběti.

      Je tam také malé muzeum, ve kterém se nacházejí předměty nalezeny v době vykopávek, jako sošky a keramika. Muzeum je pro veřejnost otevřeno každý den.

      Během spousty let byli Kaqchikelové spojenci Mayů Quiché. Posilování moci Kaqchikelů za tohoto spojenectví způsobilo, že museli uprchnout z hlavního města Mayů Quiché a založit své město Iximché. Své město Kaqchikelové založili na kopečku s výhodnou přírodní ochranou, skoro ze všech stran obehnáno stržemi. Město se vyvinulo velice rychle, za 50 let od svého založení dosáhlo své největší rozlohy. Vládci Iximché se skládali ze čtyř hlavních vůdců, kteří byli vybraní ze čtyř důležitých klanů národu Kaqchiquel, ale pouze dva vládci měli královskou moc (rodu Sotz´il a Xajil).

      V počátečních letech od založení Iximché nechali Mayové Quiché Jaqchikely v klidu. Mír však netrval dlouho. V roce 1491, v jednom boji Kaqchikelové porazili své bývalé pány. Potom následovaly další vnitřní konflikty. Válka proti národu Quiché trvala až do XV. století, když do Mexika dorazili španělští konkvistadoři a aztécký král vyslal posly, aby varovali Kaqchikely. Poté co se Aztékové vzdali Španělům, vyslalo Iximché své vlastní posly, aby nabídli Španělům své spojenectví. Ještě než Evropani fyzicky dorazili do Guatemaly, neštovice se tam už rozšířily natolik, že vyhladily celé Iximché. V období španělské konkvisty bylo Iximché druhým nejdůležitějším městem v guatemalské náhorní plošině, hned po Qumarkaji, hlavním městě národu Quiché.

      Na začátku roku 1524 byl španělský konkvistador Pedro de Alvarado v Iximché přátelsky přijat a kaqchikelští králové nabídli Španělům své válečníky, aby jim pomohli při konkvistě ostatních Mayů. V tom stejném roce se Iximché stalo hlavním městem království Guatemaly. Z důvodů přehnaných daňových požadavků ze strany Španělů Kaqchikelové neváhali přerušit spojenectví a opustili své hlavní město, které bylo o dva roky později vypáleno španělskými dezertory. Evropané pak nedaleko založili své město, ale byli nuceni jej opustit už v roce 1527 z důvodů neustálých napadání ze strany Kaqchikelů, kteří se nakonec roku 1530 vzdali.

      V XVII. století trosky města Iximché poprvé popsal jeden guatemalský historik. V XIX. století místo navštívili první vědci, kteří místo zdokumentovali a popsali. V roce 1940 se zde začalo se seriózním pátráním, které trvalo až do sedmdesátých let. V roce 1982 se zde během guatemalské občanské války sešli mayští vedoucí představitelé se členy guerily, aby uzavřeli kompromis ohledně práv domorodců. V roce 1989 zde proběhl rituál a z trosek se tak stalo posvátné místo mayských ceremonií. Tehdejší prezident USA George Bush místo navštívil v roce 2007.

      Iximché tehdy Španělé nazývali Guatemala, slovo, které pochází z jazyka náhuatl

,,Quauhtemallan" a znamená to ,,země mnoha lesů". Španělé založili své první hlavní město v Iximché a začali mu říkat tak, jako Mexikové ve svém jazyce náhuatl. Později tak začali říkat celé zemi a tento název zůstal do dnešní doby.

      Iximché se nachází 90 km západně od Ciudad de Guatemala v nadmořské výšce 2.260 metrů.

Politická organizace

      Kaqchikelské království se skládalo ze čtyř klanů (Xajil, Sotz´il, Tukuche a Akajal). Vládci Iximché byli čtyři hlavní osoby, ale pouze dva z nich měli královskou moc. Dva hlavní klany měly dva lídry - Ahpo Sotz´il (pán Sotzilů) a Ahpo Xahil (pán Xahilů). Původně těchto titulů nabyli od Mayů Quiché jako zásluhu za vojenské služby za království Quiché v Qumarkaji. Oba lídři měli stejnou moc, ale ve skutečnosti král Sotz´il byl nejvyšší (první syn), zatímco král Xajil byl jeho poddaný (poslední narozený syn). Tituly těch dalších dvou vůdců byly ,,hlavní osoba" a ,,mluvčí".V dokumentu kaqchiquel ,,Testament Xpantzayů" se jim přisuzují alternativní tituly. Tituly Ahpo Sotz´il a Ahpo Xahil se dědily z otce na syna. Dědic krále Xajila dostal titul Ahpop Achi Ygich a dědic Sotz´ila měl titul Ahpop Achi Balam. Byli velice důležití a zároveň byli vojenskými vůdci. V době raně koloniální už takovou důležitost neměli. Každý z těchto čtyř vladců měl svůj vlastní palác, královský dvůr a chrámy.

      Historie

Archeologové našli pouze stopy osídlení z doby předkaqchikelské a datuje do doby pozdně předklasické, také se našly pozůstatky z doby klasické, ale tyto jsou náhodné a nepředstavují žádné osídlení z této doby.

      Národ Kaqchikel byl velice úzce spjat s národem Quiché, jeho bývalými spojenci.Už od dob Teotihuacanu (velká mezoamerická metropole) byly národy Quiché (včetně Kaqchikelů a dalších) silně ovlivněny centrálním Mexikem. Kaqchikelové byli tedy spojenci Quiché během mnoha let. Vládci Kaqchikelů Hun-Toh a Wuqu-Batz´ věrně sloužili velkému králi K´iq´abovi rodu Quiché, který je odměnil mocí a královskými tituly Ahpo Sotz´il a Ahpo Xahil. Synové K´iq´aba začali na tyto nové kaqchikelské vůdce a jejich  rostoucí moc žárlit a zavedli proti jejich otci revoluci, která vážně oslabila jeho autoritu. Tato rebélie měla pro Quiché velké následky, protože tito noví kaqchikelští vůdci pak zneužili své moci a osvobodili se z královské nadvlády.

      Jedna zdánlivě bezvýznamná příhoda však vážně ovlivnila další historii. Jeden voják z kmene Quiché se pokusil jedné qumarkajské trhovnici ukrást  chleba, který tam prodávala. Žena na vojáka vytáhla hůl a zahnala jej. Kaqchikelové žádali popravu vojáka quiché, zatímco noblesa quiché žádala trest pro kaqchikelskou prodavačku chleba. Když Kaqchikelové odmítli ženu vydat, páni Quiché odsoudili k trestu smrti Huna-Toha a Wuqu-Batze, proti přání K´iq´aba. Král K´iq´ab upozornil své kaqchikelské přátele a poradil jim, aby z Qumarkaje utekli. Dne 13 Iq´ dle kaqchikelského kalendáře, Kaqchikelové vedeni svými čtyřmi pány odešli z hlavního města Quiché a založili své hlavní město Iximché. Neví se přesně, ve kterém roce to bylo, ale mohlo to být mezi lety 1470 až 1485. Kaqchikelové opustili své bývalé hlavní sídlo Chiavar (existují dohady, že se mohlo jednat o dnešní Chichicastenango), protože se nacházelo velice blízko Qumarkaje.

      Až do konce svého života král K´iq´ab zakázal své šlechtě, aby válčili proti Kaqchikelům a svým bývalým spojencům dopřál dostatek času, aby vybudovali své království a připravili obranu. Po smrti Hun-Toha jej následoval jeho syn Lahuh-Ah. Ten zemřel v roce 1488 a nahradil jej Kablahuh-Tihax. Oxlahuh-Tz´i, syn Wuqu-Batze vládl dlouho a úspěšně a přežil všechny své spoluvládce. 

      Okolo roku 1491, kaqchikelští králové Oxlahuh-Tz´i a Kablahuh-Tihax zvítězili v jednom z důležitých bojů nad quiché, když zajali jejich krále Tepepula a Itzayula společně s idolem Tohil, nejdůležitějším božstvem. Zajatí králové byli obětováni spolu se svou noblesou a vojáky, mezi nimi také syn a vnuk krále. Po této porážce se Kaqchikelové vzbouřili. Králové Oxlahuh-Tz´i a Kablahuh-Tihax vzpouru potlačili 20. května roku 1493. Oxlahuh-Tz´i zemřel 23. července roku 1509 a jeho následovníkem byl jeho syn Hun-Iq´.Kablahuh-Tihac zemřel 4. února roku 1509 a následoval jej jeho syn Lahuh-Noh. Kaqchikelové pokračovali ve válce proti quiché další dekádu. Aztécký král Moctezuma II. vyslal posly v roce 1510 a upozornil Kaqchikely na příjezd cizinců do Karibiku. V roce 1512 vyslal dalšího posla, aby upozornil na příjezd Španělů na Yucatán a Veracruz.

      V roce 1513 Kaqchikelové utrpěli velké škody způsobené kobylkami a v následujícím roce 1514 bylo Iximché vážně poškozeno požárem. Další strašná škoda způsobená kobylkami byla zaznamenána v roce 1519, trvala několik let a způsobila velké ztráty na životech. Je pravděpodobné, že se jednalo o neštovice, nemoc, kterou do Ameriky přivlekli Španělé. V roce 1521, po pádu Tenochtitlánu, Kaqchikelové vyslali Hernánu Cortésovi posly a nabídli mu spojenectví.

      11. srpna roku 1521, Belche Qat a Cahi Imox se stali pány Iximché po smrti předešlých králů Huna-Iq´a a Lahuha-Noha. V předvečer španělské konkvisty kaqchikelské království se sídlem v Iximché expandovalo a rozšířilo se až do míst, která se dříve nacházela na území quiché. Stávalo se z něj pomalu nejmocnější království na území guatemalské náhorní plošiny, hned po Qumarkaji, sídlem národa quiché. 

 

Španělská konkvista

      Zpočátku byl španělský konkvistador Pedro de Alvarado v Iximché přijat s otevřenou náručí. Když v roce 1524, tři roky po konkvistě Aztéků, dorazil Pedro de Alvarado na území dnešní Guatemaly, nalezl tam už jen oslabená mayská království věčnými válkami, které trvaly přes dvacet let a lid, zdecimovaný nakažlivými nemocemi přivezenými Evropany. V únoru a březnu roku 1524 se utkal s Quiché a porazil je, srovnal Qumarkaj se zemí a krále quiché nechal popravit.

      Španělé byli do Iximché pozváni 14. dubna roku 1524 a byli náležitě přijati králi Belehe Qat a Cahi Imox. Kaqchikelští králové nabídli Španělům své bojovníky, aby jim pomohli v konkvistě proti Quiché a aby pomohli k porážce sousedního kmene Tz´utuhil. Při tétopříležitosti Španělé v Iximché nezůstali dlouho a pokračovali k Atitlánu, Escuintle a Cuscatlánu. Španělé se do Iximché vrátili 23. července roku 1524 a 27. července jej prohlásil Pedro de Alvarado za první hlavní město Guatemaly, Santiago de los Caballeros de Guatemala.

      Pedro de Alvarado dlouho neváhal a brzy začal po Kaqchikelech vyžadovat zlato, čímž si je pomalu začal znepřátelovat. Žádal, aby kaqchikelští vládci odevzdali každý 1000 plátů zlata. Když kaqchikelský kněz předpověděl, že kaqchikelští bohové zničí Španěly, 28. srpna roku 1524 opustil kaqchikelský lid město a schoval se v lese v horách. O 10 dní později Španělé vyhlásil Kaqchikelům válku. O pár let později, 9. února roku 1526, zapálila skupina španělských dezertorů palác Ahpo Xajila, vykradli chrámy a zajali kněze, fakta, která Kaqchikelové přisuzují Pedru de Alvaradovi.

      Konquistador Bernal Díaz del Castillo uvedl, že se v roce 1526 vrátil do Iximché a společně s Luisem Marínem a ostatními členy expedice Hernána Cortése do Hondurasu, přespali ve starém městě. Uvedl, že všechny domy ve městě se stále nacházely ve výborném stavu (zároveň se zde jedná o poslední popis města, když ještě bylo obyvatelné). Španělé založili nové město - Tecpán Guatemala. Tecpán pochází ze slova z jazyku náhuatl a znamená ,,palác", proto se jméno nového města překládá jako ,,palác mezi stromy". Obyvatelé Iximché se rozptýlili, někteří se přestěhovali do Tecpánu, někteří do Sololy a ostatních měst kolem Atitlánu.

      Z důvodů věčných útoků ze strany Kaqchikelů Španělé v roce 1527 opustili Tecpán a přestěhovali se do Valle de Almolonga, kde založili své nové hlavní město, místo, které je dnes známo jako čtvrt San Miguel Escobar ve Ciudad Vieja, nedaleko Antiguy.

      Kaqchikelové se vzpouzeli až do roku 1530 a 9.května se králové nejdůležitějších klanů vrátili do lesů. O den později se část šlechty se svými rodinami s nimi spojili a část se vzdala a odešla do nového hlavního města Ciudad Vieja.

 

      Moderní historie

V koloniálním období bylo Iximché centrem synkretického kultu relikvie, která byla později převezena do kostela v Tecpánu. Až do XIX. století se zde vedlo procesí z Tecpánu každý Svatý Pátek. Tento kult zanikl v době občanské války ve XX. století.

      Tance a marimba v Iximché - při příležitosti návštěvy prezidenta Guatemaly a Spojených států v roce 2007.

      V roce 1980 - v době občanské války bylo místo zvoleno jako místo setkání mayských lídrů a představitelů guerily, jejichž následkem bylo, že se guerilové organizace zavázaly bránit indiánská práva v ,,Declaración de Iximché".

      V roce 1989 - se zde uskutečnila důležitá mayská ceremonie, aby toto místo bylo opět zvoleno jako posvátné místo pro mayské ceremonie.

      Prezident USA, George Bush, navštívil místo 12. března roku 2007. Místní mayští kněží prohlásili, že po jeho návštěvě provedou očistné rituály, aby místo očistili od ,,zlých duchů", které sem prezident přinese, jelikož jej obvinili z pronásledování svých ,,migračních bratrů" do Spojených států. Mluvčí Morales nadále prohlásil, že tuto prezentaci jejich národa jako turistickou atrakci odmítají.

      Turistický ruch - relativně málo turistů navštěvuje staré ruiny Iximché a ti, kteří to dělají jsou převážně guatemalské národnosti. Každý víkend místo přivábí zhruba 250 návštěvníků za den, většina z nich jsou mayští domorodci. Nejčastěji to jsou aj q´ijab´ové, mayští kněží moderní doby přicházející z guatemalské náhorní plošiny do Iximché jako poutníci.