MEXIKO ČESKÝ PRŮVODCE

​

      Coba je archeologické naleziště předkolumbovské mayské kultury a leží v Jihovýchodním Mexiku. Území, které dnes okupuje se nachází ve státě Quintana Roo, zhruba 90 kilometrů od Chichen Itzá a zhruba 40 kilometrů od Tulumu.

 

      Význam jeho názvu možná znamená kalná voda, možná mechová voda, protože ,,cob´´ znamená vlhkost anebo mech a ,,ha´´ znamená voda. To by znamenalo také voda s mechem anebo vlhkost vody. Další význam by mohl být ,,kalná voda´´, což se nevylučuje, protože v její blízkosti se nachází hned 5 malých lagun s velice kalnou vodou.

 

      Poloha Coby v blízkosti laguny umožňovala dosáhnout vývoj a důležitost města, na rozdíl od ostatních měst s méně výhodnou polohou. Na tomto místě můžeme pozorovat několik sacbé, neboli mayských cest, které vzájemně spojovaly nejen struktury, ale i města. Jedna z těchto sacbé spojovala Cobu s městem Yaxcuná, zhruba o vzdálenosti 100 km a jedná se o nejdelší nalezenou sacbé.

 

Historie Coby

      Dosáhla největšího rozkvětu v letech 600 - 900 n.l. a byla nezávislá. Stal se z ní městský stát koncem doby klasické. Její rozloha dosahovala 80 km čtverečních a v době rozkvětu měla ca 50.000 obyvatel. Její nejvyšší struktura ,,Nohoch Mul" (vysoká hora) měří 42 metrů, následuje pyramida ,,Templo de la Iglesia" - Kostel.  Většina zápisů se datuje do VII. století a četné nálezy indikují, že konstrukce a opravy budov probíhaly  až do XIV. století. Nálezy ukazují na vztahy s Tikalem.

 

      Nálezy, které se zaznamenaly k dnešnímu datu nám naznačují, že Coba má dlouhou historii za doby prehispánské, která mohla začít zhruba v letech 200 - 100 př.n.l. V té době zde existovaly nízké struktury a dřevěné a palmové konstrukce, o kterých hovoří záznamy pouze z některých keramických fragmentů. Od roku 100 př.n.l. v Cobě dochází k demografickému, společenskému a politickému růstu a z Coby se stává jedno z největších a nejmocnějších měst na severu Yucatánu.

 

      Mezi lety 200 - 600 město Cobá mělo širokou teritoriální kontrolu a dominovalo celému severu dnešního území Quintana Roo a také velkou část západního Yucatánu. Samozřejmě tato moc také umožňovala kontrolu nad zemědělským a vodohospodářským územím a také nad cestama umožňujícíma interregionální obchod, které pravděpodobně zahrnovaly kontrolu nad důležitými přístavy, jakým byl v té době Xel-Ha. I když ještě hodně zbývá k objasnění této doby, je bez pochyb, že v té době Coba udržovala úzké vztahy s důležitými městy v Guatemale (Tikal) a jižním Campeche (Calakmul) a Quintana Roo (Dzibanché) a aby udržovala svou moc, musela navázat vojenskou a svatební alianci na nejvyšší úrovni. V tomto smyslu je zajímavé jmenovat existenci architektury teotihuánského stylu (platforma ve skupině maleb objevena na začátku roku 1999), která potvrzuje existenci pout s Centrálním Mexikem a jeho mocnou metropolí doby rané klasické Teotihuacan.

 

      Po letech 600 n.l. došlo k posílení mezi městy yukatánského regionu Puuc a založení Chichen Itzá. Na společensko-politickém poli tyto události znamenaly změny ve struktuře a moc Coby začala oslabovat, protože ostatní mocná města ji donutily upravit její teritoriální nadvládu. Dostupné informace svádějí k hypotéze, že od roku 900 nebo 1000 n.l. Cobá vstoupila do dlouhé rozepře s Chichen Itzá, která konečně nad Cobou i Yaxunou zvítězila.

 

      Po roce 1000 n.l. město přišlo o politickou moc, i když se zdá, že si zachovala svou symbolickou a rituální důležitost, která jí později dovolila znovu získat výhodnou pozici mezi lety 1200 - 1500. V té době zde byly postaveny různé struktury už ve stylu západního pobřeží. Nicméně obchodní dynamika se v té době soustředila spíše u pobřeží, proto Cobá přežila sice jen jako město druhého řádu, ale v tomto smyslu úspěšněji, než její pomíjivý vítěz Chichen Itzá. V době španělské kontroly nad poloostrovem (1550 n.l.) už byla Cobá úplně vylidněna a to až do té doby, než ji znovu objevili slavní cestovatelé John Lloyd Stephens a Frederick Catherwood v polovině XIX. století, kdy se o Cobě opět začalo psát v historických knihách.

 

      Toto město nikdy neupadlo v zapomnění, většina archeologických studií této oblasti proběhla na začátku XX. století, protože bylo velice obtížné se skrz hustou džungli dostat až na místo. V roce 1972 Národní Instituce Antropologie a Historie  (INAH) začala rozvíjet oblast a stavět přístupné cesty pro výzkumníky a návštěvníky. V dnešní době jsou ruiny města jednou z nejdůležitějších turistických atrakcí v regionu.

      Cobá má v dnešní době podle censa z roku 2005 1167 obyvatel a jeho nadmořská výška je 15 mnm.

 

V archeologické zóně...

Hned u vstupní brány se nachází budka, tam si můžete vybrat a zaplatit jízdní kolo, asi 4 USD anebo ,,rikšu" pro 2 osoby za 10 USD a celou oblast si tak pohodlně projet.